V roce 2024 pokryly obnovitelné zdroje 47,5 % hrubé spotřeby elektřiny v EU, uvádí Eurostat v datech zveřejněných 14. ledna 2026. Je to o 2,1 procentního bodu víc než v roce 2023 a Unie se tak blíží hranici, kdy polovina její elektřiny pochází z obnovitelných zdrojů. Rozdíly mezi státy zůstávají velké. Nejvýš je Rakousko s 90,1 %, převážně díky vodním elektrárnám, nejníž Malta s 10,7 %. Německo, největší spotřebitel elektřiny v EU, dosáhlo 54,1 %, tedy nad průměrem Unie. Česko má 17,9 %, což patří k nižším hodnotám v EU. Pro domácnosti a firmy znamená vyšší podíl obnovitelných zdrojů v dlouhodobém horizontu menší závislost na cenách dovážených fosilních paliv; zároveň ale vyžaduje investice do sítí a ukládání energie, které vyrovnávají kolísavou výrobu z větru a slunce. Údaj měří spotřebu, nikoli instalovaný výkon, a ukazuje tedy, co se během roku skutečně dostalo do sítě.

Čisté emise skleníkových plynů v EU klesly v roce 2024 o dalších 2,5 %, uvádí odhad Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) zveřejněný 6. listopadu 2025. Ve srovnání s rokem 1990 podle definice evropského klimatického zákona byly emise o 37 % nižší; bez mezinárodní letecké a námořní dopravy přesáhl domácí pokles 39 %. Agentura hodnotí Unii jako z velké části na cestě ke splnění cílů pro rok 2030. Největší snížení opět přinesla energetika díky menšímu využívání uhlí a ropy a růstu obnovitelných zdrojů. Zemědělství, budovy a odpady zaznamenaly menší pokles, emise průmyslu a dopravy mírně vzrostly. EEA zároveň upozorňuje na rizika: meziroční pokles prodeje elektromobilů v roce 2024, zastavený pokrok v některých odvětvích a státech a dlouhodobě klesající množství uhlíku, které pohlcují lesy a půda. Pro firmy reportující podle CSRD tato čísla vymezují výchozí bod, vůči němuž se měří národní a odvětvové trajektorie.

Obnovitelné zdroje pokryly v roce 2024 25,2 % hrubé konečné spotřeby energie v EU, uvedl Eurostat 18. prosince 2025; meziročně je to o 0,7 procentního bodu víc. Údaj zahrnuje veškerou spotřebu energie – elektřinu, vytápění a chlazení i dopravu, nejen výrobu elektřiny. Závazný cíl EU pro rok 2030 je 42,5 %, chybí tedy 17,3 bodu. K jeho dosažení by podíl musel mezi lety 2025 a 2030 růst v průměru o 2,9 bodu ročně, zhruba čtyřikrát rychleji než v roce 2024. Nejvýš je Švédsko s 62,8 %, následuje Finsko s 52,1 % a Dánsko se 46,8 %. Nejnižší podíly mají Belgie (14,3 %), Lucembursko (14,7 %) a Irsko (16,1 %). Kontrast s elektřinou, kde obnovitelné zdroje už pokrývají téměř polovinu spotřeby, ukazuje, kde leží hlavní práce: ve vytápění, průmyslu a dopravě. Pro investory a tvůrce politik tato mezera vymezuje odvětví, kde pravděpodobně poroste poptávka po tepelných čerpadlech, obnovitelném teple a čistých palivech.

Evropský patentový úřad (EPO) přijal v roce 2025 rekordních 201 974 patentových přihlášek – poprvé roční poptávka přesáhla 200 000, uvádí jeho Technology Dashboard zveřejněný 24. března 2026. Přihlášky z Evropy, tedy ze všech 39 členských států EPO, vzrostly o 0,4 %; skromný nárůst znamená, že evropští vynálezci si v rostoucím systému drží zhruba stabilní pozici. Hlavními zeměmi původu zůstávají Spojené státy a Německo, Čína se poprvé dostala do první trojice. Podle oborů úřad hlásí silný růst digitálních technologií, umělé inteligence, kvantových technologií, polovodičů a baterií – tedy oblastí spojených s výpočetním výkonem a energetickou transformací. Mezi firmami vedou Samsung, Huawei a LG, finská Nokia se posunula na páté místo. Pro evropské firmy a výzkumná centra čísla ukazují, kde se soutěž o chráněné technologie zostřuje – a že evropský podíl se drží, ale nerozšiřuje.

Počet lidí, kteří užívají tabák, klesl celosvětově z 1,38 miliardy v roce 2000 na 1,2 miliardy v roce 2024, uvádí zpráva WHO o trendech užívání tabáku zveřejněná 6. října 2025. Od roku 2010 ubylo 120 milionů uživatelů, relativně o 27 %. Nejrychleji se mění situace u žen: jejich podíl klesl z 11 % v roce 2010 na 6,6 % v roce 2024 a milníku 30% snížení dosáhly už v roce 2020, o pět let dříve. U mužů klesl podíl ze 41,4 % na 32,5 % a muži stále tvoří víc než čtyři pětiny uživatelů. Celosvětový cíl snížit užívání do roku 2025 o 30 % se nesplní zhruba o 50 milionů lidí. Evropa vyčnívá v negativním smyslu: s 24,1 % dospělých v roce 2024 (oproti 34,9 % v roce 2000) je teď regionem WHO s nejvyšším podílem a e-cigarety užívá 14,3 % dospívajících ve věku 13–15 let. Tabák stále užívá každý pátý dospělý na světě.

Úmrtí matek v souvislosti s těhotenstvím a porodem klesla celosvětově mezi lety 2000 a 2023 o 40 %, vyplývá z odhadů WHO, UNICEF a UNFPA zveřejněných ke Světovému dni zdraví 7. dubna 2025. Pokles odráží za dvě desetiletí širší dostupnost odborné péče během těhotenství a porodu. Stejná zpráva ale ukazuje i hranice tohoto pokroku. V roce 2023 zemřelo na komplikace v těhotenství a při porodu odhadem 260 000 žen, zhruba jedna každé dvě minuty, a od roku 2016 se tempo zlepšování výrazně zpomalilo. Agentury varují, že škrty v mezinárodní pomoci mohou zbývající zisky ohrozit, protože řada služeb, které těmto úmrtím předcházejí, závisí v chudších zemích na vnějším financování. Pro zdravotnické systémy, dárce i firmy, které vykazují sociální dopad, čísla představují měřitelný dlouhodobý úspěch i jasný bod, kde další pokrok už není samozřejmý.

Ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí 2026 vzrostla o 0,4 % proti předchozímu čtvrtletí, vyplývá z předběžných sezónně a kalendářně očištěných údajů v databázi Eurostatu aktualizované 5. listopadu 2026. Meziročně byl výkon vyšší o 1,3 %, mírně víc než 1,2 % ve druhém čtvrtletí. Rok je nevyrovnaný: na konci roku 2025 činil růst 0,2 %, v prvním čtvrtletí 2026 ekonomika stagnovala (0,0 %), ve druhém čtvrtletí zrychlila na 0,6 % a pak zpomalila na 0,4 %. Čísla ukazují mírný, ale kladný růst, nikoli silné oživení. Česká ekonomika vzrostla o 0,5 % mezičtvrtletně a o 1,6 % meziročně, tedy o něco rychleji než eurozóna. Údaje za celou EU a za většinu členských států za třetí čtvrtletí v databázi v době psaní ještě nebyly; přijdou v dalších zveřejněních a předběžné odhady se často revidují.